Do nekonečna a ještě dál

Den třetí

10.08.2026

Mrkla jsem na východ Slunce nad horami, sbalila auto a vyrazila dál. Kormidlo na jihovýchod, dálky nás čekají. První zastávka byla u jezera Lacul Rosu. Je slavné tím, že vzniklo po zemětřesení roku 1837. Tenkrát sesuv půdy přehradil řeku a jezero bylo na světě. Dodnes z něho trčí zbytky stromů a mohlo by být hezky strašidelné. Třeba někdy za...

Den druhý

10.08.2026

Na pořadu je Veselý hřbitov a pak už zmizím v horách. V pohoří Maramureš. Ten Veselý hřbitov jsem už dlouho chtěla vidět. Původně to byl normální hřbitov v malé vesničce u ukrajinských hranic. V té vesnici měli místního umělce a ten jim tam přemaloval náhrobky. Udělal je krásné – modré a veselé. Každého nebožtíka tam nakreslil v jeho profesi a...